Na cestě k inkvizici…

Marek Řezanka

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání proti osvobození učitelky Martiny Bednářové, která čelila vykonstruované obžalobě z údajného popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině.

Martina Bednářová ovšem neučinila nic jiného, než že se kriticky postavila k jednostrannému zpravodajství – a vedla děti k diskusi.

Jestliže pan Stříž trvá na pronásledování lidí popírající válečné zločiny, měl by samozřejmě podle téhož metru měřit stejně jak na Ukrajině, tak v Gaze.

Pavel Novotný z ODS v prosinci 2023 veřejně o všech Palestincích napsal: „Nejsou nic víc než opice.“ Dříve vyzýval i jejich „vybombardování“. To již není ani tak schvalování genocidy, jako je to nabádání k ní. Jak to, že pan Stříž nepodniká vše pro to, aby byl pan Novotný stíhán?

Martin Bartkovský 17. 11. 2023 publikoval Reflexu stať, v niž bagatelizuje oběti útoku na nemocnici v Gaze: „Začal bych u termínů „vybombardovaná nemocnice“ a „bombardování nemocnice“. Před měsícem tvrdili propalestinští aktivisté i Hamás, že Izrael vybombardoval menší nemocnici, ve které zemřelo 500 lidí. Nic z toho se nepotvrdilo, naopak z vyšetřování vyplynulo, že raketa, která dopadla na parkoviště a způsobila požár dvaceti aut, patřila Palestinskému islámskému džihádu. Od té doby je ticho. Jak se ale izraelské jednotky blížily k Al Šífě, podobná rétorika se objevila znovu. A opět bez zjevných důkazů.“

Zkusme nyní podstatu Bartkovského textu aplikovat na bombardování dětské nemocnice v Kyjevě v červenci 2024: „Začal bych tím, jaký typ rakety kyjevskou nemocnici zasáhl. Nic z toho, co nám média v souvislosti s bombardováním předkládají, se dosud nepotvrdilo. Chybějí nám důkazy.“ Je zřejmé, že nic podobného by český mainstream v souvislosti s děním na Ukrajině nezveřejnil – ale jedná-li se o Gazu, je povoleno úplně vše. Nad palestinskými dětmi se nepláče. Ty jsou totiž zabíjeny „těmi hodnými“. To je přeci naprosto zvrácené.

Čím jsou oběti v Gaze horší či méněcennější, než ty ukrajinské? Tento dotaz pokládám za zásadní.

K tomu připočtěme, že schvalování útoku na premiéra Fica či exprezidenta Trumpa soudy v České republice jaksi netrestají. Běda však, kdyby nějaký ten „dezolát“ schvaloval atentát na někoho, koho si mediální mainstream cení jako božstvo. Dotyčný viník by okamžitě putoval za mříže. Ostatně, nemusíme chodit daleko: Když Martin Lang (tehdy starosta za ODS jako Novotný) vyzýval k upalování a podřezávání politiků včetně tehdejšího prezidenta Miloše Zemana, vyvázl bez trestu, když k násilí na politicích vybízel jistý Tomáš Čermák, byl odsouzen na 5,5 roku za schvalování terorismu.

Jak máme věřit v právní systém České republiky, když právo neplatí pro každého stejně? Igor Stříž svým jednáním tuto důvěryhodnost výrazně podkopává. Není totiž možné odsuzovat „genocidu na Ukrajině“ – a současně se tvářit, že v Gaze žádná neprobíhá. Nejprve bychom měli vyčkat skončení obou konfliktů, a počkat si na verdikt, kde ke genocidě skutečně došlo. Teprve potom můžeme řešit, kdo se provinil jejím schvalováním. Vše ostatní lze hodnotit pouze jako hon na čarodějnice, který nemá s právem pranic společného.

K lepší orientaci v právu

Nesmělý dotaz měl bych na Stříže:

Jak že se pozná „správná genocida“,

již smíme chtít – a nejít za mříže?

Snad brzy někdo tento seznam vydá